STÁLE XELA
Co je nového? Maaika se odstěhovala do San Pedro La Laguna. Našla jednoho kluka, který potřeboval zhubnout, a tak si tam spolu pronajali dům a teď tam žijí na zeleninových džusech už asi 14 dní a je pravda, že už výrazně shodil. Než odjela, tak jsme šly jen holky do El Cuartita na rozlučkový drink a pak do nového baru Shots na salsu. Byl to hrozně vtipný večer. Já s Maaikou jsme se zdržely v El Cuartitu. Cestou na salsu potřebovala najít jednoho ze svých nápadníků. Jelikož jeho byt nemá zvonek, nenápadně jsme pronikly do budovy a já tam pak šplhala přes mříže, abych mu mohla zabouchat na dveře, ale nebyl tam.
Salsa byla taky super. Nejdřív společná lekce a hned jak jsme si sedly, pro mě někdo přišel. Celou dobu jsem si říkala, že mu to nějak jde a on se z něj vyklubal ten hlavní učitel tance. Pak jsme se přesunuly do Bakanos na tradiční středeční salsu a po cestě potkaly toho Maaiky ztraceného nápadníka, co ji právě také hledal. Jenže Marlen byla hrozně unavená a chtěla už jít domů. Holkám se ještě nechtělo, a tak jsem nakonec povolila já a šla s ní, aby nešla v noci domů sama.
Také stále zvyšujeme zásobu stolních her. Po dvou týdnech sbírání drobáků jsme si vyrobili backgammon. Mince jsme nabarvili lakem na nehty, což vzbudilo u ostatních údiv a nakonec to spíš u mě vypadalo jako v salonu manikúry. Holky od nás z domu se teď poznají podle červeně nalakovaných nehtů.
Za Evou přijel na návštěvu Jessie, kámoš z New Yorku, se kterým se zná z Prahy už asi jedenáct let. Nejprve se sešli v Antigua, pak byl pět dní v Xela a nakonec spolu jeli na dva dny do San Pedro La Laguna. Eva se pak vrátila a on pokračuje dál v cestování. Xela ho moc nezaujala, ale myslím, že je to proto, že byl většinu času nemocný a stěžoval si, že mu je špatně.
Salsa byla taky super. Nejdřív společná lekce a hned jak jsme si sedly, pro mě někdo přišel. Celou dobu jsem si říkala, že mu to nějak jde a on se z něj vyklubal ten hlavní učitel tance. Pak jsme se přesunuly do Bakanos na tradiční středeční salsu a po cestě potkaly toho Maaiky ztraceného nápadníka, co ji právě také hledal. Jenže Marlen byla hrozně unavená a chtěla už jít domů. Holkám se ještě nechtělo, a tak jsem nakonec povolila já a šla s ní, aby nešla v noci domů sama.
Také stále zvyšujeme zásobu stolních her. Po dvou týdnech sbírání drobáků jsme si vyrobili backgammon. Mince jsme nabarvili lakem na nehty, což vzbudilo u ostatních údiv a nakonec to spíš u mě vypadalo jako v salonu manikúry. Holky od nás z domu se teď poznají podle červeně nalakovaných nehtů.
Za Evou přijel na návštěvu Jessie, kámoš z New Yorku, se kterým se zná z Prahy už asi jedenáct let. Nejprve se sešli v Antigua, pak byl pět dní v Xela a nakonec spolu jeli na dva dny do San Pedro La Laguna. Eva se pak vrátila a on pokračuje dál v cestování. Xela ho moc nezaujala, ale myslím, že je to proto, že byl většinu času nemocný a stěžoval si, že mu je špatně.
Z ČERVENÉ KNIHOVNY
„A co kluci?“ oblíbená otázka babiček. Vezmu to postupně. Kdybych se měla rozepisovat o Maaice, tak by z toho byl druhý Dekameron, takže to zkrátím a jenom řeknu, že tady v Xele měla víc nápadníků, než Rimmer vyplnil stížností na Listera. Sice si nakonec nevybrala žádného a odstěhovala se do San Pedra, ale zase měla vždycky doprovod domů a spoustu s láskou uvařených večeří. Ani já s Evou jsme na tom neprodělaly. Zaprvé jsme měly zdroj nekonečných vtipů a zábavy, za druhé jsme se vsázely, kolik dostane valentýnek a za třetí tady nebyl bar, kde by nás díky Maaice neznaly.
Eva to vzala trochu skromněji za to romantičtěji. Svůj počet stálých nápadníků omezila na dva, když tedy nepočítám jejího učitele tance, který to ale asi částečně má v popisu práce. Andres je jen kámoš, který by ji nejraději měl jen pro sebe, ale o tom psát nechci. Chtěla jsem vyprávět příběh Charlieho.
S Charliem se potkali na jedné party, kde ho Eva úplně ignorovala, později ten večer se ale srazili znova na after-party. Bylo to hned první týden tady. Charlie umí jen španělsky a Evy slovní zásoba jakožto úplné začátečnice dosahovala asi deseti slov a pěti sloves v infinitivu. Tehdy Charlie ukázal svou obdivuhodnou trpělivost, když ji asi tři hodiny vydržel poslouchat, jak se mu snaží něco španělsky vyprávět. Evu očividně vůbec netrápilo, že mluví už přes hodinu v kuse a opakuje těch patnáct slov stále dokola, a to co nevěděla, doplnila pantomimou. Její divadelní vystoupení muselo být asi fakt dobré, protože ji potom Charlie napsal a dohodli se, že se sejdou za týden v sobotu. Načež si Eva koupila místní simku, vložila ji do svého telefonu a tím svůj telefon odepsala do věčných lovišť. (Mimochodem nevíte někdo, co s tím? Chce to pořád jakýsi kód a už zkusila všemožné návody z internetu a stále nic.)
Jiný kontakt na sebe neměli a tak v sobotu vyrazila do školy a řekla si, že po hodině angličtiny se podívá na náměstí, jestli tam náhodou nečeká. Ovšem když jí skončila hodina, Charlie se znenadání objevil přímo ve škole. Evy slovní zásoba tou dobou už dosahovala možná i padesáti slovíček, a tak došlo i na jiné konverzace, než hodinové vysvětlování faktu, „bydlíme u parku vedle benzínky“. Telefon stále nefungoval, tak Eva dala Charliemu svoje jméno, ať ji najde na facebooku, protože on má jmen asi patnáct, což by se těžko pamatovalo.
Dny plynuly a Charlie se neozval. Mno nevadí, i když je to divné. A zase týden na to v pátek jdeme do školy na večeři. Já odejdu dřív a Eva ještě zůstane. A zatím co, kecám s ostatními v kuchyni, ozve se zvonek a za dveřmi stojí Charlie a hledá Evu. Překvapeně mu vysvětlím, že tady není, ale že nechápu, proč ji nenapsal na facebooku, msíto toho aby tady nečekaně zkoušel zvonit. Načež mi s naprosto utrápeným obličejem a komentářem „já nevím, která to je“, podá svůj telefon. Na displeji má otevřený facebook, v jehož vyhledávacím okně se neomylně píše „Eva Bendová“ a hned pod tím je seznam asi padesáti různých Ev Bendových. Také mi chvíli zabere, než najdu tu pravou, ale nakonec se povede a tak je kontakt opět navázán. Od té doby spolu sem tam někam zajdou, ale Charlie studuje a pracuju a nemá téměř vůbec čas. Což je škoda, protože je to ideální příležitost procvičit si španělštinu, objevovat město a je s ním sranda. Jednou ji vzal nahoru na El Baúl, jindy do restaurace s vyhlídkou, kde mají řízky a naposledy spolu tancovali na parkovišti salsu, (on býval také učitelem salsy). Někdy, když nic nestíhá, přijede ráno, jenže to Eva musí do školy a tak ji vyzvedne autem před domem a odveze ke škole. Což o to, na tom by nebylo nic divného, kdybychom neměly školu dvě minuty pěšky a tudíž to autem netrvalo déle, než tam dojít.
Já se pro jistotu držím Guatemalanců stranou, a tak do školy musím pěšky, ale večeři mi občas uvaří Eva nebo někdo jiný od nás z domu.
Eva to vzala trochu skromněji za to romantičtěji. Svůj počet stálých nápadníků omezila na dva, když tedy nepočítám jejího učitele tance, který to ale asi částečně má v popisu práce. Andres je jen kámoš, který by ji nejraději měl jen pro sebe, ale o tom psát nechci. Chtěla jsem vyprávět příběh Charlieho.
S Charliem se potkali na jedné party, kde ho Eva úplně ignorovala, později ten večer se ale srazili znova na after-party. Bylo to hned první týden tady. Charlie umí jen španělsky a Evy slovní zásoba jakožto úplné začátečnice dosahovala asi deseti slov a pěti sloves v infinitivu. Tehdy Charlie ukázal svou obdivuhodnou trpělivost, když ji asi tři hodiny vydržel poslouchat, jak se mu snaží něco španělsky vyprávět. Evu očividně vůbec netrápilo, že mluví už přes hodinu v kuse a opakuje těch patnáct slov stále dokola, a to co nevěděla, doplnila pantomimou. Její divadelní vystoupení muselo být asi fakt dobré, protože ji potom Charlie napsal a dohodli se, že se sejdou za týden v sobotu. Načež si Eva koupila místní simku, vložila ji do svého telefonu a tím svůj telefon odepsala do věčných lovišť. (Mimochodem nevíte někdo, co s tím? Chce to pořád jakýsi kód a už zkusila všemožné návody z internetu a stále nic.)
Jiný kontakt na sebe neměli a tak v sobotu vyrazila do školy a řekla si, že po hodině angličtiny se podívá na náměstí, jestli tam náhodou nečeká. Ovšem když jí skončila hodina, Charlie se znenadání objevil přímo ve škole. Evy slovní zásoba tou dobou už dosahovala možná i padesáti slovíček, a tak došlo i na jiné konverzace, než hodinové vysvětlování faktu, „bydlíme u parku vedle benzínky“. Telefon stále nefungoval, tak Eva dala Charliemu svoje jméno, ať ji najde na facebooku, protože on má jmen asi patnáct, což by se těžko pamatovalo.
Dny plynuly a Charlie se neozval. Mno nevadí, i když je to divné. A zase týden na to v pátek jdeme do školy na večeři. Já odejdu dřív a Eva ještě zůstane. A zatím co, kecám s ostatními v kuchyni, ozve se zvonek a za dveřmi stojí Charlie a hledá Evu. Překvapeně mu vysvětlím, že tady není, ale že nechápu, proč ji nenapsal na facebooku, msíto toho aby tady nečekaně zkoušel zvonit. Načež mi s naprosto utrápeným obličejem a komentářem „já nevím, která to je“, podá svůj telefon. Na displeji má otevřený facebook, v jehož vyhledávacím okně se neomylně píše „Eva Bendová“ a hned pod tím je seznam asi padesáti různých Ev Bendových. Také mi chvíli zabere, než najdu tu pravou, ale nakonec se povede a tak je kontakt opět navázán. Od té doby spolu sem tam někam zajdou, ale Charlie studuje a pracuju a nemá téměř vůbec čas. Což je škoda, protože je to ideální příležitost procvičit si španělštinu, objevovat město a je s ním sranda. Jednou ji vzal nahoru na El Baúl, jindy do restaurace s vyhlídkou, kde mají řízky a naposledy spolu tancovali na parkovišti salsu, (on býval také učitelem salsy). Někdy, když nic nestíhá, přijede ráno, jenže to Eva musí do školy a tak ji vyzvedne autem před domem a odveze ke škole. Což o to, na tom by nebylo nic divného, kdybychom neměly školu dvě minuty pěšky a tudíž to autem netrvalo déle, než tam dojít.
Já se pro jistotu držím Guatemalanců stranou, a tak do školy musím pěšky, ale večeři mi občas uvaří Eva nebo někdo jiný od nás z domu.
ŠKOLA
Ještě jednou musím pochválit svou školu a hlavně učitelku. Nikdy mě nic tolik nebavilo se učit jako španělštinu. Vyloženě se těším na každou hodinu, a to i když vím, že to neumím a nebo že nemám domácí úkol. Moje učitelka Mary říká, že vždy pozná, když dorazíme s Evou do školy, protože je škola v tu ránu vzhůru nohama. Možná je to trochu tím, že mi, jak všichni víte, moc nejde mluvit potichu a pomalu a nebo vůbec. Ale ona tomu také moc nepomáhá. Tuhle jsme třeba hráli s Evou a Jessiem takovou hru s kartičkami, kdy ona nám jednu ukázala a my soutěžili, kdo to dříve uhádne. Kristian nám několikrát přišel říct, že moc řveme, k čemuž nás však pobízeli právě naši učitelé. Nakonec se ale i on nechal strhnout a místo stěžování si, nás začal povzbuzovat.
Jak jsem již řekla, většina učitelů anglicky neumí a nebo jen hodně málo. Díky jejich špatné výslovnosti, kdy se nám pak snaží angličtinou vypomoci, vznikají celkem vtipné situace. Zatím mám dvě nejoblíbenější. Jednou jeden student psal příběh a zeptal se, jak se řekne „zatím co“ (anglicky while), ale Mary mu rozuměla „velryba“ (anglicky whale). A tak když ji pak ten příběh četl, byla uprostřed věta: „On vařil, velryba četla noviny.“ (místo: „On vařil, zatím co si četl noviny.“). Druhá oblíbená je, když Ryanovi jeho učitelka vyprávěla hrozně dlouhý příběh o svých přátelích a celou dobu používala slovo, které neznal. Proto se jí na konci toho vyprávění zeptal, co znamená. Dostalo se mu odpovědi“ „pštros“ (anglicky ostrich). Nejvíc překvapeně se na ni podíval, jak v tom příběhu o přátelích ve Francii, sakra figuroval pštros?! Ukázalo se, že neřekla „pštros“ (ostrich), ale „rukojmí“ (hostage).
Co se týče lekcí angličtiny, tak Hector už angličtinu nemá, ale místo toho učím Alicii a jejího přítele Joseho, což jsou dva mladí studenti a jsou celkem fajn.
Jak jsem již řekla, většina učitelů anglicky neumí a nebo jen hodně málo. Díky jejich špatné výslovnosti, kdy se nám pak snaží angličtinou vypomoci, vznikají celkem vtipné situace. Zatím mám dvě nejoblíbenější. Jednou jeden student psal příběh a zeptal se, jak se řekne „zatím co“ (anglicky while), ale Mary mu rozuměla „velryba“ (anglicky whale). A tak když ji pak ten příběh četl, byla uprostřed věta: „On vařil, velryba četla noviny.“ (místo: „On vařil, zatím co si četl noviny.“). Druhá oblíbená je, když Ryanovi jeho učitelka vyprávěla hrozně dlouhý příběh o svých přátelích a celou dobu používala slovo, které neznal. Proto se jí na konci toho vyprávění zeptal, co znamená. Dostalo se mu odpovědi“ „pštros“ (anglicky ostrich). Nejvíc překvapeně se na ni podíval, jak v tom příběhu o přátelích ve Francii, sakra figuroval pštros?! Ukázalo se, že neřekla „pštros“ (ostrich), ale „rukojmí“ (hostage).
Co se týče lekcí angličtiny, tak Hector už angličtinu nemá, ale místo toho učím Alicii a jejího přítele Joseho, což jsou dva mladí studenti a jsou celkem fajn.
Stále Xela.pdf | |
File Size: | 342 kb |
File Type: |
Z červené Knihovny.pdf | |
File Size: | 350 kb |
File Type: |
Škola.pdf | |
File Size: | 145 kb |
File Type: |