LA LAGUNA DE CHICABAL
Můj kamarád přes Couchsurfing Oscar Armando nám nabídl, že nás v sobotu vezme na výlet na lagunu Chicabal. Já se hrozně těšila. Maaika to odmítla, přeci jen je zvyklá na holandskou rovinku a na chození do kopce ve dvou a půl tisících moc není. Ale Eva řekla, že půjde. To ovšem netušila, že se domů noc před tím vrátí v ty čtyři ráno a tak když jsem s ní v sedm ráno cloumala, že za půl hodiny na nás Oscar čeká na náměstí, tvářila se, že jako dobrý vtip, ale že jde dál spát. Nakonec mi zabralo 25 minut ji z té postele vytáhnout, takže když jsme vyrážely, bylo už dávno po půl. Přemýšlela jsem, jestli tam Oscar bude ještě čekat a hned za rohem nám staví žluté auto a z okýnka se naklání Oscar, že se nás vydal jet hledat. Při zjištění, že jedeme autem, Eva trochu pookřála, a když jsme se ještě po cestě zastavili v pekárně na snídani, bylo už všem dobře.
Laguna de Chicabal je laguna v sopečném kráteru obklopená mlžným lesem. Je to posvátné místo Mayů, kde se dodnes provádí různé obřady, proto se tam nesmí plavat a i návštěvnost v některých měsících je omezená. Oscar nás vyvezl autem až nahoru na kopec ke vstupu do národního parku, což by bylo bez terénního auta podle mě úplně nemožné. A odtamtud jsme šli pěšky. Krpál to byl sice pořádný, ale zase ne moc dlouhý a tak jsme za chvíli byli na vyhlídce. Byla to nádhera pod námi modrá laguna a všude okolo mlžný les a nikde nikdo. Až ve chvíli, kdy jsme začali klesat dolu k laguně, z lesa vyjelo auto a z něj se vyhrnulo pár turistů. Oscar byl naštvaný, protože tam správně auta nemají co dělat, ale když je tam pustili, tak s tím nic nenaděláme. Dole u laguny to Eva zapíchla a já s Oscarem jsme se šli projít okolo. Je to fakt krásné. Potkali jsme několik skupinek Mayů, kteří tam prováděli své obřady, mnohem víc obřadních míst, krásnou přírodu a k tomu mi Oscar pořád opakoval, jaké máme štěstí, protože devadesát procent času, jsou nad lagunou oblaka a není moc vidět a my měli celou dobu jasno.
Cestou domů jsme na kraji Xely pozvaly Oscara na jídlo jako aspoň malý revanš za skvělý výlet, Eva šla domů dospávat a já už ani nevím.
Laguna de Chicabal je laguna v sopečném kráteru obklopená mlžným lesem. Je to posvátné místo Mayů, kde se dodnes provádí různé obřady, proto se tam nesmí plavat a i návštěvnost v některých měsících je omezená. Oscar nás vyvezl autem až nahoru na kopec ke vstupu do národního parku, což by bylo bez terénního auta podle mě úplně nemožné. A odtamtud jsme šli pěšky. Krpál to byl sice pořádný, ale zase ne moc dlouhý a tak jsme za chvíli byli na vyhlídce. Byla to nádhera pod námi modrá laguna a všude okolo mlžný les a nikde nikdo. Až ve chvíli, kdy jsme začali klesat dolu k laguně, z lesa vyjelo auto a z něj se vyhrnulo pár turistů. Oscar byl naštvaný, protože tam správně auta nemají co dělat, ale když je tam pustili, tak s tím nic nenaděláme. Dole u laguny to Eva zapíchla a já s Oscarem jsme se šli projít okolo. Je to fakt krásné. Potkali jsme několik skupinek Mayů, kteří tam prováděli své obřady, mnohem víc obřadních míst, krásnou přírodu a k tomu mi Oscar pořád opakoval, jaké máme štěstí, protože devadesát procent času, jsou nad lagunou oblaka a není moc vidět a my měli celou dobu jasno.
Cestou domů jsme na kraji Xely pozvaly Oscara na jídlo jako aspoň malý revanš za skvělý výlet, Eva šla domů dospávat a já už ani nevím.
La laguna de Chicabal.pdf | |
File Size: | 264 kb |
File Type: |